Pro diabetika je nejlepší chléb s co nejvíc vlákninou v rozumné porci, typicky celozrnný žitný nebo vícezrnný. Jedna věc ale překvapí: sacharidů mají skoro všechny chleby podobně, zhruba 38 až 51 g na 100 g. Rozdíl dělá hlavně vláknina a velikost krajíce.
Žitný, celozrnný, nebo kváskový?
Podle etiket běžných chlebů v českých obchodech vychází na 100 g:
- Celozrnný žitný chléb: kolem 39 g sacharidů a 8 g vlákniny.
- Vícezrnný nebo celozrnný toustový: 38-42 g sacharidů a 4-7 g vlákniny.
- Běžný pšenično-žitný chléb: 38-51 g sacharidů a často pod 4 g vlákniny.
- Bílý toustový chléb: kolem 47 g sacharidů a 3 g vlákniny.
Slovo „žitný“ na obalu ještě neznamená celozrnný. Americká diabetologická asociace radí hledat v seznamu složení celozrnnou mouku na prvním místě. Kváskový chléb bývá hutnější a sytější, sacharidů ale má podobně jako ostatní.
Proč na krajíci záleží víc než na druhu
Krajíc chleba váží obvykle 40 až 50 g, tedy zhruba 15 až 25 g sacharidů. Dva tenké krajíce celozrnného tak mohou mít méně sacharidů než jeden tlustý z bochníku. Vláknina pak pomáhá, aby cukr do krve nenaskočil tak prudce, a déle zasytí.
Hodně udělá i to, co na chleba dáte. Vajíčko, sýr, šunka nebo tvaroh s bylinkami z krajíce udělají jídlo, po kterém glykémie obvykle stoupá pozvolněji než po chlebu s marmeládou.
Jak to s chlebem dělám já
Doma občas děláme kváskový chleba a je výborný. Jen to s ním nepřeháním: jeden krajíc, maximálně dva k jídlu mi bohatě stačí a skoro vždycky k nim přidám bílkovinu. Nejčastěji míchaná vajíčka, ta miluju.
Někdy si dělám i chleba s psylliem. Po něm mi glykémie stoupá výrazně míň než po běžném pečivu.
Chleba se s cukrovkou vzdávat nemusíte, stačí ho umět započítat. Jsem diabetik, ne lékař, takže s konkrétním jídelníčkem vám přesněji poradí diabetolog nebo nutriční terapeut. Souvislosti najdete i v tabulce glykemického indexu. 🙂